Práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě v Evropské Unii

V roce 2007 zavedla EU soubor základních práv cestujících v železniční přepravě, která začala platit na konci roku 2009. Tato práva stanoví všechny cestující, včetně osob se sníženou pohyblivostí harmonizovaná minimální úroveň ochrany, informací a pomoci. Nedávné zprávy došly k závěru, že provádění těchto práv, i když je relativně hladké, není v celé EU prováděno jednotně. Kromě toho další nedostatky bránily tomu, aby byla tato práva plně využita. V září 2017 proto představila Evropská komise nový návrh, jak tyto nedostatky vyřešit a nastolit novou rovnováhu mezi udržením konkurenceschopnosti provozovatelů železničních služeb
a zajištěním odpovídající ochrany cestujících. Interinstitucionální jednání byla zahájena na konci ledna 2020 a dne 1. října 2020 dosáhly Evropský Parlament a Evropská Rada prozatímní dohody. Konsolidované znění této politické dohody bylo zveřejněno 21. října 2020. Dohoda nyní musí projít právní a jazykovou revizí a následně bude text formálně přijat nejprve Evropskou Radou a poté ve druhém čtení Evropským Parlamentem. Dokument obsáhle popisuje veškeré dosavadní právní i organizační kroky jednotlivých relevantních subjektů v této oblasti, popisuje stávající stav věci, předpokládaný obsah nového nařízení a další průběh příslušného legislativního procesu.

Zdroj: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2018/621909/EPRS_BRI(2018)621909_EN.pdf 

Úvod

Tato část dokumentu popisuje dosavadní aktivity EU v uvedené oblasti. Od roku 2011 mají občané Evropské Unie (dále jen „EU“) k dispozici integrovanou sadu základních práv cestujících pokrývající všechny druhy dopravy. Evropská Komise definovala deset základních práv cestujících v EU, mimo jiné nediskriminace, přístupnost, informace, pomoc, odškodnění, odpovědnost dopravce a vyřizování stížností. Evropský Parlament a Evropská Rada přijaly
v roce 2007 nařízení č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (dále jen „nařízení 1371/2007“ nebo jen “nařízení “), které vstoupilo v platnost koncem roku 2009. Evropská Komise však postupně zaznamenala například nejednotné uplatňování platných ustanovení k rozsáhlému využívání výjimek, nedostatečnému informování cestujících
a slabému prosazování pravidel. Evropská Komise rovněž zmínila svůj záměr dále sladit práva cestujících v železniční přepravě se stávajícími právními předpisy o jiných druzích dopravy, zejména pokud jde o nediskriminaci zdravotně postižených, školení, pohotovostní plánování, vyřizování stížností a vymáhání. Ve stejném duchu soudržnosti navrhla Evropská Komise také zavést novou doložku, která vyjímá železniční společnosti z povinnosti odškodnit cestující za zpoždění v důsledku okolností vyšší moci v souladu s postupy v jiných druzích dopravy.
K dosažení těchto cílů a řešení nedostatků právního rámce pro cestující v železniční přepravě zveřejnila Komise dne 27. září 2017 návrh přepracovaného znění nařízení 1371/2007. EU tak zamýšlí zajistit větší soulad při uplatňování práv cestujících ve všech členských státech poskytovatelů služeb a vyrovnat jeho podmínky.

Současná situace.

Nařízení 1371/2007 bylo přijato s cílem poskytnout cestujícím v železniční přepravě lepší ochranu. To se vztahuje na všechny železniční cesty napříč EU, poskytované jednou nebo více železničními společnostmi s licencí v v souladu se specifickými požadavky. Členské státy mohou vyjmout domácí, ale i městské, příměstské a regionální osobní železniční dopravy od uplatňování nařízení. Některá ustanovení jsou však povinná pro všechny cesty po železnici. Toto nařízení stanoví také pravidla pro informace, které musí provozovatelé železnic poskytovat cestujícím, například uzavření přepravních smluv a dostupnost jízdenek. Rovněž specifikuje odpovědnost provozovatelů železnic za cestující a jejich zavazadla, vyžadující například: dopravce za určitých okolností zaplatit náhradu škody za zranění nebo smrt cestujícího. Cestující mají právo nosit své kolo, pokud je jeho manipulace snadná a případně za poplatek. V případě zpoždění o více než hodinu nebo zrušení stanoví nařízení soubor povinností pro provozovatele železnic, jako je náhrada jízdenky nebo pokračování či přesměrování do konečné destinace. Cestující mají navíc právo na náhradu škody v závislosti na délce zpoždění
a asistenční služby, jako je jídlo, občerstvení a za určitých okolností také ubytování. Nařízení zavádí širokou škálu služeb pro hendikepované osoby, jako je nediskriminační přístup
k dopravě, informace a přístupnost stanic a vlaků a pomoc na stanicích a na palubě. Provozovatelé železnic jsou navíc povinni zaplatit náhradu za částečnou nebo úplnou ztrátu invalidních vozíků nebo jiného mobilního vybavení bez omezení částky, která má být zaplacena. Kromě zajištění bezpečnosti cestujících musí železniční společnosti zavést systémy vyřizování stížností a systémy řízení kvality. Členské státy musí určit jeden nebo více nezávislých orgánů pro prosazování nařízení, na které se občané mohou obracet kvůli údajným porušení nařízení. Práva cestujících v železniční přepravě v EU se zakládají na Jednotných právních předpisech o smlouvě o mezinárodní železniční přepravě cestujících (CIV).

Judikatura Soudního dvora EU.

Tato část dokumentu zmiňuje některá rozhodnutí Soudního Dvora EU v této oblasti.

Výchozí pozice Evropského Parlamentu.

Evropský Parlament se již dlouhodobě zabývá otázkou práv cestujících, například pokud se jedná o přeshraniční cesty, výzvu Evropské Komisi návrh charty cestujících, obsahující práva pokrývající všechny druhy dopravy, potřeby hendikepovaných osob, vytvoření multimodálních cestovních informací,apod. V předchozím volebním období přijal Evropský Parlament usnesení z října 2012 o právech cestujících ve všech druzích dopravy. Vyzval také Evropskou Komisi, aby dohlížet na provádění komplexních předpisů, Vyhnula se nejasnostem, týkajícím se práv cestujících a připravila společný referenční rámec pro další konsolidaci cestovního zákona ve všech režimech.

Příprava návrhu.

Tato část dokumentu podrobně popisuje veškeré aktivity Evropské Komise v toto oblasti, počínaje rokem 2011.

Změny, které návrh přinese.

Celkovým cílem návrhu Evropské Komise bylo dosáhnout lepší rovnováhy mezi opatřeními zaměřenými na posílení práv cestujících a opatřeními zaměřenými na omezení zátěže železničních společností. S cílem přispět k jednotnějšímu uplatňování pravidel návrh stanovil odstranění výjimek pro vnitrostátní dálkovou dopravu (do roku 2020), jakož i pro přeshraniční služby městské, příměstské a regionální služby. Návrh aktualizoval práva cestujících
v klíčových oblastech. Zavedl obecnou klauzuli zakazující diskriminaci, například na základě státní příslušnosti, místa nebo měny platby. Rovněž byly posíleny informace pro cestující
o jejich právech. Návrh vyžadoval, aby tyto informace byly vytištěny na jízdenkách nebo poskytovány elektronicky, a že oznámení o právech cestujících jsou umístěna na prominentních místech ve stanicích a uvnitř vlaků. Cestující by také měli nárok na podrobnější informace, zejména o přímých jízdenkách, i když se jejich práva nevztahují na celou cestu, ale pouze na některé její segmenty. Návrh posílil práva hendikepovaných osob v souladu s Úmluvou OSN
o právech osob se zdravotním postižením, jehož je EU smluvní stranou od 22. ledna 2011. Stanovil povinnost provozovatelů železnic poskytovat informace hendikepovaným osobám na přístupných formátech a zaplatit jim plnou náhradu za ztrátu nebo opravy poškození jejich mobilního vybavení. Zaměstnanci železnice by navíc museli absolvovat školení
o nezpůsobilosti v oblasti zdravotního postižení. V zájmu lepšího prosazování návrh vyjasnil postup podávání stížnosti, upřesnil odpovědnosti vnitrostátních orgánů pověřených prosazováním v přeshraničních případech a uložily jim požadavek efektivně spolupracovat.
V zájmu snížení zátěže provozovatelů železnic byl v návrhu stanoven požadavek na správce stanic a infrastruktury, aby měli pohotovostní plány. Dále železniční společnosti mají mít právo na nápravu, pokud by zpoždění způsobila třetí strana; toto ustanovení by sladilo práva cestujících na železnici s právy cestujících v letecké dopravě. Návrh nakonec zavedl doložku
o vyšší moci, která osvobozuje železniční společnosti od povinnosti platit odškodnění za zpoždění způsobená nepříznivými povětrnostními podmínkami nebo velkými přírodními katastrofami. Toto ustanovení by sladilo železniční právní předpisy s ostatními právními předpisy EU v oblasti dopravy a ponechat omezený prostor pro odlišné interpretace.

Poradní výbory.

Tato část dokumentu popisuje průběh konzultací problematiky s Evropským hospodářským
a sociálním výborem a s Evropským výborem regionů.

Vnitrostátní parlamenty.

Lhůta subsidiarity byla 23. listopadu 2017. Národní orgány nepředložily žádné odůvodněné stanovisko svých parlamentů k uvedenému datu. Německé, italské, portugalské a španělské zákonodárné sbory předložily připomínky k politickému dialogu. Několik vnitrostátních parlamentů vyjádřilo své připomínky doložky vyšší moci: názor vyjádřily například německá, italská a rumunská shromáždění s tím, že tato klauzule by měla být definována přesněji a dále restriktivně odůvodněna. Německá spolková rada uvítala nová ustanovení, která zlepšují přepravu jízdních kol, ve snaze posílit vzájemné propojení s různými dopravními prostředky.

Stanoviska zúčastněných stran.

Při přípravě svého návrhu provedla Evropská Komise širokou otevřenou veřejnou konzultaci cíleně pro různé skupiny zúčastněných stran. Konzultované zúčastněné strany se pohybovaly
v různých průmyslových odvětvích, šlo o federace, železniční společnosti, a manažery infrastruktury, zástupce cestujících, sdružení hendikepovaných osob a veřejné orgány. Veřejná konzultace probíhala od února do května 2016 a shromáždilo celkem 190 odpovědí. Dokument  z tohoto hlediska podrobně představuje stanoviska rozhodujících subjektů k nové právní úpravě.

Legislativní proces.

Tato část dokumentu velmi podrobně popisuje dosavadní právní a organizační kroky (od roku 2018 do současnosti), jednotlivých zúčastněných subjektů, včetně jejich stanovisek k dalšímu postupu i k obsahu konečného právního dokumentu.

Pokud se jedná o aktuální situaci, dne 1. října 2020, Evropská Parlament a Evropská Rada dosáhly prozatímní dohody o znění dokumentu. Konsolidované znění této politické dohody bylo zveřejněno 21. října 2020. Dohoda nyní musí projít právní a jazykovou revizí a následně bude text formálně přijat nejprve Evropskou Radou a poté ve druhém čtení Evropským Parlamentem.