Metodika Nejvyššího státního zastupitelství k hodnocení programů compliance

Nejvyšší státní zastupitelství vydalo v listopadu roku 2020 třetí přepracované vydání metodického materiálu, věnovaného posuzování compliance programů právnických osob.
I když má tato metodika sloužit primárně jako manuál pro orgány činné v trestním řízení při aplikaci § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim („TOPO“), obsahuje současně řadu doporučení, kterými by se právnické osoby měly řídit, a částečně tak supluje nedostatečnou právní úpravu. Metodika podrobně vysvětluje, jaké jsou předpoklady spáchání trestného činu právnickou osobou se zaměřením na její vyvinění v trestním řízení, uvádí relevantní judikaturu v této oblasti a nově poskytuje i náhled na vyhodnocování compliance programů z hlediska jejich účinnosti.

Zdroj: https://www.dreport.cz/blog/spravne-nastaveny-compliance-program-umoznuje-vyvinit-se-z-trestni-odpovednosti

Nejvyšší státní zastupitelství vydalo v listopadu roku 2020 třetí přepracované vydání metodického materiálu, věnovaného posuzování compliance programů právnických osob.

I když má metodika NSZ sloužit primárně jako manuál pro orgány činné v trestním řízení při aplikaci § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim („TOPO“), obsahuje řadu doporučení, kterými by se právnické osoby měly řídit, a částečně tak supluje nedostatečnou právní úpravu. Metodika vysvětluje, jaké jsou předpoklady spáchání trestného činu právnickou osobou se zaměřením na její vyvinění v trestním řízení, uvádí relevantní judikaturu v této oblasti a nově poskytuje i náhled na vyhodnocování compliance programů z hlediska jejich účinnosti.

Právnickou osobu lze zprostit trestní odpovědnosti, pokud právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v TOPO zabránila. Takovýmto úsilím může být i správně zavedený a zejména funkční compliance program, který je vždy nutné podrobit vyhodnocení jeho komplexnosti a adekvátnosti podmínkám působení právnické osoby

Hlavní kroky hodnocení compliance programu:

P r v n í m krokem je vyhodnocení opatření právnické osoby se zaměřením na spáchaný trestný čin, kde se uplatní tzv. tři pilíře compliance. Na prvním místě se jedná o pilíř prevence, jehož smyslem je vyhodnotit přijatá opatření právnické osoby z pohledu předvídatelnosti rizika spáchání trestného činu. Druhým pilířem je pilíř detekce, jehož cílem je posoudit vhodnost
a účinnost přijatých opatření v oblasti, kde došlo k pochybení. Jedná se zejména o oblast kontrolních systémů, etických linek, whistleblowingu a podobných nástrojů. Posledním pilířem je pilíř reakce, kde je zkoumána reakce společnosti na zjištěné provinění. Reakce může být
v rovině trestněprávní, občanskoprávní, ale i pracovněprávní.
D r u h ý m krokem je vyhodnocení obecného přístupu právnické osoby k řízení compliance rizik, v rámci kterého je nutné se seznámit s chodem celé společnosti. Zejména je nutné se zaměřit na kvalitu řízení a správy právnické osoby a funkčnost jejího compliance programu.
T ř e t í m krokem je vyhodnocení přístupu právnické osoby k plnění dalších závazků. Má se tím na mysli plnění jejích dlouhodobých závazků, zejména v oblasti daňových povinností, odvodů sociálního a zdravotního pojištění, či předchozí páchání přestupků a trestné činnosti. Taktéž i plnění povinností zveřejňovat informace ve veřejných rejstřících (např. obchodní rejstřík a zveřejňování zákonem stanovených dokumentů ve sbírce listin).

Mezi nejčastější znaky nefunkčního compliance programu řadí metodika NSZ zejména:

Nedeklarování přístupu vrcholného managementu k dodržování.m compliance programu společnosti, porušování compliance programu vrcholovým managementem.
Neaktuálnost, formálnost a nepřehlednost vnitřních předpisů
Zaměstnanci netuší, kde jsou dostupné vnitřní předpisy společnosti, a nemohou se tak s nimi seznámit.
Obava zaměstnanců z ohlašování protiprávního jednání ve společnosti.
Žádná reakční opatření vůči protiprávnímu jednání.
Nedostatečná školení zaměstnanců a managementu a jejich neseznámení s vnitřními etickými normami společnosti.
Žádná oznámení, dotaz či upomínka na zřízené etické lince společnosti.
Formalisticky vykonávaný audit.
Pouhé slepé převzetí compliance programu mateřské společnosti dceřinou společností.

Z aktuální metodiky NSZ vyplývá, že navrhování důkazů (např. o existenci compliance programu) právnickou osobou v trestním řízení je jejím právem, nikoliv povinností. Odpovědnost za náležité objasnění věci mají orgány činné v trestním řízení, které jsou povinny vyhledávat důkazy svědčící ve prospěch i neprospěch obviněné právnické osoby (tzv. zásada vyšetřovací), a tedy i důkazy o existenci a dostatečnosti compliance programu. Rozhodnými skutečnostmi o vyvinění právnické osoby se tedy musí z úřední povinnosti zabývat orgány činné v trestním řízení, nikoliv jen samotná právnická osoba.

Z hlediska obsahu relevantních soudních rozhodnutí vyplývá zejména:

Aby se právnická osoba vyhnula trestní odpovědnosti a zůstalo pouze u trestní odpovědnosti fyzické osoby (např. konkrétního zaměstnance), je nutné, aby její compliance program obsahoval specifická a individuální opatření, tzv. šitá na míru dané právnické osobě. Právnická osoba musí sama posoudit, jaká rizika vyplývají z její činnosti a u kterých osob přichází v úvahu páchání trestné činnosti, jež může být právnické osobě přičítána. Jako velmi důležité je hodnoceno nastavení kontrolních mechanismů, které jsou schopny odhalit daný druh trestné činnosti, a s nimi spojené uplatňování sankcí právnické osoby vůči provinilcům.
Dalším velmi důležitým aspektem při posuzování compliance programu společnosti je tzv. firemní kultura právnické osoby, která představuje nejdůležitější faktor ovlivňující dodržování interních pravidel a etického chování právnické osoby. Součástí této kultury jsou zásady řádné správy a řízení právnické osoby. Důraz je kladen nejenom na komplexnost, ale zejména na vynutitelnost nastavených procesů ve společnosti.
Pokud se jedná o to, jaké jednotlivé úrovně by měly být v compliance programu zavedeny, na prvním místě to je preventivní hledisko, které představují opatření orientovaná na omezení a vyloučení faktorů, jež by jinak vedly ke spáchání trestného činu. Na prevenci by měla navazovat úroveň detekční, která je tvořena opatřeními zaměřenými na odhalení páchání či přípravu trestného činu v právnické osobě. Poslední úrovní by mělo být reakční opatření, které souvisí s detekční úrovní. Jednotlivé úrovně na sebe mají navazovat a vzájemně se doplňovat.
V neposlední řadě je akcentován role vedení právnické osoby ve vztahu k firemnímu compliance. Pokud je přičítáno obžalované právnické osobě jednání členů jejích statutárních orgánů, kteří se ve většině případů na zavádění compliance programů
a dohledu nad dodržováním firemní kultury podílejí, tak ani existence compliance programu a sebelepší firemní kultury v převážné většině případů k vyvinění nepovede. Pokud se členové statutárního orgánu dopustí trestného činu, který je právnické osobě přičitatelný a trestný čin byl spáchán v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby, pak je takové jednání v přímém rozporu s compliance programy a firemní kulturou, které členové statutárního orgánu zaváděli za účelem takovému jednání předejít.
Došlo-li ke spáchání protiprávního činu ve společnosti, neznamená to automaticky, že právnická osoba nevynaložila veškeré úsilí, které lze na právnické osobě spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Každá případná opatření, která u právnických osob mají zabránit trestné činnosti jejich zaměstnanců, budou vždy do určitě míry nedostatečná a vždy lze najít způsob, jak tato opatření překonat. Je třeba přihlédnout k nezbytné míře úsilí, kterou společnost vynaložila k zabránění protiprávnímu jednání, jakož i reakci společnosti na případné protiprávní jednání.
Pokud se jedná o delegaci výkonu compliance funkce ve spojení s povinností statutárních orgánů právnických osob jednat s péčí řádného hospodáře, oak je třeba konstatovat, že při výběru třetí osoby musí představenstvo postupovat řádně, tj. musí vybírat tak, jak by činila jiná rozumně pečlivá osoba, musí vybrané osobě vymezit jasné zadání, poskytnout veškerou potřebnou součinnost a musí ji řídit a konečně musí výkon delegované působnosti přiměřeně kontrolovat, a to nejen osobně, nýbrž i za pomoci řádně nastavených kontrolních mechanismů.
Pouhé formální zavedení compliance programu, který je pouze na papíře a není žádným způsobem vynucován či dodržován, nemůže a nepovede k vyvinění právnické osoby. Musí být zabezpečeno jejich faktické naplňování, kontrola přijatých opatření a vyhledávání jejich porušení.

Konkrétní podoba compliance programu závisí na mnoha faktorech. Na prvním místě stojí zejména velikost společnosti a rizika související s její činností. U malých a středních podniků lze počítat s dílčími opatřeními, která nemusí být ani striktně formální povahy, vzhledem k možné rodinné povaze firemní kultury, která zde může oproti velkým společnostem panovat častěji. Naproti tomu u velkých nadnárodních společností bude posuzováno, jestli nebyl pouze převzat compliance program od mateřské společnosti a zda došlo k reálnému přizpůsobení compliance programu jedinečným požadavkům dceřiné společnosti. V každém případě bude státním zástupcem v trestním řízení posuzována reálná funkčnost přijatých opatření v tom smyslu, zda byla schopna předejít spáchání trestné činnosti, potažmo minimalizaci jejích následků, jakož i jak společnost na případnou trestnou činnost následně reagovala.

Compliance program, který vyhovuje požadavkům § 8 odst. 5 TOPO, nepředstavuje pouhá pravidla na papíře, ale je souborem etické firemní kultury, funkčních preventivních, detekčních a reakčních opatření, pravidelných školení zaměstnanců a vrcholného managementu a jasně deklarované podpory vedení.